Všeobecná pravidla:

• Cíli jsou obvykle konkrétní požadavky na předměty (služby apod.), které si přejeme v průběhu života získat
• Cíle jsou definovány kvalitou (oč nám jde), hodnotou (kolik to, předpokládáme, bude stát) a v jakém horizontu (za jak dlouho) si přejeme, abychom splnění cíle dosáhli
• Cíli se rozumí pouze významné položky – nikoliv položky naplňované z běžných výdajů
• Cíli se rozumí věci (a služby), které se pořizují za peníze nebo za jinou podobnou vyčíslitelnou protihodnotu
• Cíle jsou kalkulovány v dnešních cenách. Nevíme, jaké budou reálné budoucí ceny, ale dokážeme to dopředu spočítat a finanční plán nám to umožní
• Nevíme, zda v budoucnu budeme používat české koruny, eura nebo jinou měnu. Počítáme v českých korunách a v době případného přechodu se všechny investice převedou na novou aktuální měnu

Příklady:

Střednědobé cíle:

• Bydlení v novém domě v hodnotě 8,6 mil. Kč za 5 let
• Vzdělání na vysoké škole pro Terezku za 500 tis. Kč za 15 let
• Jachta na Jadranu za 12,5 mil. Kč za 8 let
• Vrtulník a pilotní výcvik na vrtulník v ceně 7,2 mil. Kč za 4 roky
• Cesta kolem světa za 8 let za 2 mil. Kč

Dlouhodobé cíle (obvykle zajištění renty pro penzijní věk):

• Renta 70 tis. měsíčně (pro pár) s počátkem čerpání za 32 let
• Renta 48.000 Kč měsíčně (pro pár) s počátkem čerpání za 16 let
• Měsíční renta 16.000 Kč (pro pár) s počátkem čerpání za 9 let

Rady pro stanovení renty:

• Většina osob si celý život platí sociální pojištění a náleží jim tedy „státní“ penze z tzv. prvního pilíře dosud neuskutečněné penzijní reformy. Ta bude v budoucnu nedostačující. Pomůcka pro orientační výpočet budoucí „státní“ penze je zde. Renta, kterou si připravujeme z vlastních (soukromých investovaných) prostředků, je mimo státní penzi. Úkolem soukromé renty je slaboučkou státní penzi doplnit.
• Soukromá renta musí být relevantní. Nestačí tedy doplnit „státní“ penzi např. o 2000 Kč měsíčně – to bychom dokázali například pouhým penzijním připojištěním. Smysluplné je požadovat soukromou rentu ve výši např. 1x násobku (2x, 3x násobku) dnešní průměrné „státní“ penze – ta představuje v. r. 2018 cca 12 tis. Kč měsíčně.

Stanovení doby pro počátek čerpání soukromé renty:

• Nejlepší je vycházet z věku, který je platný pro Váš ročník pro počátek čerpání „státní“ penze. Pomůcka pro výpočet věku pro splnění podmínek pro „státní“ penzi je zde.
• Pokud máme (budeme mít) napracováno, vyděláno, nainvestováno a vyděláno investováním, můžeme dobu pro počátek zvolit dřívější (např. v 55 letech, neboť od té doby se chceme věnovat zálibám apod.).
• Pokud jsou zdroje a možnosti investování slabé, nebo začínáme pozdě, je pro někoho nezbytné pracovat déle a začít čerpat rentu později (např. v 70 letech). Můžeme (nebo nemusíme) čerpat „státní“ penzi a pokračujeme ve vytváření kapitálu pro soukromou rentu. S výpočtem nám pomůže finanční plán.
• Vždy počítáme rentu pro pár. Dobu pro počátek čerpání renty stanovíme jako průměr pro pár, pokud jsou členové páru významně věkově rozdílní, zvolíme podle úvahy.

Cíli nejsou:

• Abstraktní pojmy (to jsou hodnoty)
• Položky, které jsou naplňovány běžnými výdaji (koupě nového auta – pokud není cílem), dovolená – pokud to není cíl – cesta kolem světa, vánoce apod.
• Příliš mnoho cílů – software „umí“ počítat 3 významné střednědobé cíle. Pokud je cílů více, pokusíme se je sjednotit do nejvíce 3. Například, pokud máme 3 děti s cíli vysoká škola pro jedno za 11 let, pro druhé za 13 a pro třetí za 15 let a nějaký další cíl, sjednotíme vzdělání pro všechny děti do jednoho cíle v horizontu 13 let.

Další rady k stanovení cílů:

• Nemáme – li cíle definované a ani to nedokážeme (mladé rodiny apod.), je dobré si stanovit alespoň nějaké fiktivní cíle (cíl A za 15 let s hodnotou 2 mil. Kč). V budoucnu se ukáže, jaká bude skutečná náplň cíle, až ho bude možné pojmenovat a zpřesnit. Pokud se ukáže, že se žádný cíl neobjeví, použijeme na něj disponované prostředky ve prospěch jiných cílů.
• Stanovení cílů je výrazně snažší než stanovení hodnot (často je známe předem a nebo je snadno definujeme, když víme, že to máme udělat. Stanovení cílů se zpřesní obvykle v průběhu prvních 2 – 3 jednání.
• Cíle je možné měnit, pokud se ukáže, že je to potřebné. Obvykle se tak děje při roční výroční schůzce.